Vzpomínky

Karel Plíhal

1:VlF#astní krví slunce kreslí nC#ma skla oken krajinky,
D#modevšad se na zem snesly C#utahané vzpomínky,
F#otvírám jim do předsíně, zC#mouvají si botičky,
hnD#med se ženou do kuchyně nC#a slaninu s vajíčky.
R:Každá mD#má jméno hHolky, se kterC#ou jsem někdy chF#odil,
každá znD#má všechna přHání, co jsem zC#a ta léta mF#ěl,
každá vD#mí, kdy jsem pHomáhal a kdC#y jsem zase škF#odil,
každá z nD#mich je tou lHáskou s velkým C#eL.
2:Než se nají, tak jim stelu ve své noční košili,
snad si je moc pouštím k tělu, ale kam by chodily,
vykoupané, nakrmené jdou si se mnou povídat,
dokud nás čas nezažene jít se řádně nasnídat.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:20.864+00:00
Výsledky hledání: